Městská část Brno - Židenice

Menu:


Úvodní stránka > Městská část > O Židenicích

O Židenicích

Historie městské části Brno - Židenice

7. - poč. 10. stol. nálezy dokládající významné koncentrace osídlení ;mladohradištní sídliště v prostoru Karáskova nám.
1210 první písemná zmínka ; v potvrzení nadání zábrdovicikého kláštera od Lva z Klobouk uveden Hrozněta ze Židenic (falzum z doby před r. 1235)
15. 5. 1211 posvěcení kostela zábrdovického kláštera arcibiskupem Jindřichem Hnězdenským za účasti krále Přemysla Otakara I. , Lva z Klobouk, pražského a olomouckého biskupa a četných šlechticů z Moravy a Čech
1235 písemná zmínka o Bohuslavu ze Židenic
1348 - 1373 brněnští měšťané drželi v Židenicích vinice, dvory a různé menší pozemky, některé menší pozemky získává také zábrdovický klášter
1360 spor zábrdovického kláštera o pole Überacker u Židenic a rybolov ve Svitavě s proboštem kapituly u sv. Petra v Brně, rozhodnutý markrabětem Janem Jindřichem ve prospěch kláštera
poč. 15.stol. klášter vypálen v husitských bojích, řeholníci nuceni uprchnout, majetek zastaven králem Zikmundem
1411 první písemná zmínka o tvrzi
1441 - 1450 klášter obnoven opatem Matyášem
1466 písemně doložený mlýn
1480 zábrdovický klášter postoupil část ročního úroku ze Židenic proboštu a dvěma oltářníkům ze sv. Petra. Dvory měšťanů přecházejí do rukou poddaných sedláků, měšťanům zůstávají pouze vinice
konec 16. stol. z někdejšího vladyckého panství s tvrzí v Židenicích se stává svobodný dvůr vlastněný nejprve Jarošem Uleštorferem, potom Jiříkem Pfefferkornem z Ottopachu
1609 první písemná zmínka o Juliině dvoře, základu pozdějšího Juliánova
1619 za českého povstání majetky zábrd. kláštera zkonfiskovány, klášter vydrancován a zpustošen
po r. 1620 statky klášteru navráceny, klášter stavěn
1628 prodává Jiřík z Ottopachu celé panství zábrdovickým premonstrátům, klášter se stává vrchností celé vsi
1643 - 1645 ves pustošena obléháním Švédy (mezi Zábrdovicemi a Židenicemi umístěno Torstesonovo vojenské ležení), díky vinicím se ale brzy zotavuje
1652 v zábrdovickém klášteře se začíná rozvíjet věda, pěstuje se zde umění, zahájeno filosofické studium a za tři roky i teologické studium
do pol. 18.stol. přibývá v Židenicích domů, vrchnost nově rozměřuje pozemky, žije zde 13 sedláků, 30 čtvrtláníků, 8 chalupníků bez polí a 29 podruhů.
Měšťané zde vlastní 34 vinic, vrchnosti patří kromě jiných pozemků a platů mlýn, hospodu a 71 vinic.
1750 Obec spravuje rychtář, purkmistr a konšelé; obec měla v pečetním znamení vinný list
1784 zrušen zábrdovický klášter a zřízena zde vojenské nemocnice
1786 vznik osady Juliánov na místě zrušeného dvora v prostoru dnešní Vančurovy ulice
1786 - 1835 ves trpí častými požáry a vojenským obléhánim (12. 1. 1806 francouzský císař Napoleon své zraněné vojáky umístil v továrnách v Zábrdovicích)
1830 kupuje panství kláštera František Xaver z Ditrichštejna-Proskau za 222 000 zlatých
1850 kupují panství hrabata z Bubna - Litic
1869 - 1893 tábory lidu na Bílé hoře za české státoprávní požadavky, proti poněmčování českých škol, za všeobecné hlasovací právo a za lepší životní podmínky (1893 pod vedením Josefa Hybeše)
1873 založena škola na Staré Osadě
1891 obec si založila vlastní hřbitov
1906 panství se dostává do rukou Františka Czermaka a společníků v Brně
1911 zřízena elektrárna na Šámalově ul. č. 60, vyrábějící elektřinu pro Židenice, Juliánov, Slatinu a Tuřany
do r. 1914 bylo vybudováno více než 24 průmyslových podniků
1914 Židenice se stávají největší a nejvýznamější obcí v okolí Brna a žádají o povýšení na město - zamítnuto
1919 připojení k Velkému Brnu, rozvoj průmyslových podniků (vznik Zbrojovky)
1928 první elektrická tramvaj v Juliánově
1932 přijíždí do Židenic první el. tramvaj
1933 fašistický útok na židenická kasárna ( neúspěšný fašistický puč)
1932 - 1935 vystavěny kostely
25.8.1944 první bomby padly na Židenice, tato oblast jednou z nejvíce zasažených částí Brna
25.4.1945 osvobození Židenic a Juliánova
1945 -1949 znárodnění průmyslových podniků a bank
1957 - 1963 výstavba juliánovského sídliště podle arch. P. Krchňáka
1971 - 1979 asanace původních domků na Staré Osadě a výstavba panelových domů
80. léta prodloužení velkého městského okruhu v místech Gajdošova - Otakara Ševčíka a vybudování dálničního přivaděče
1990 vznik městské části Brno - Židenice a stanovení její hranice, vznik znaku MČ a vlajky


Městská část (MČ) Brno - Židenice v současné podobě vznikla na základě zákona o obcích č. 367/1990 Sb. a Statutu města Brna z roku 1990. Patří k největším částem Brna se zabydlenou plochou a podle počtu obyvatelstva.
Je ohraničena středem řeky Svitavy ze západu, ulicí Olomouckou a dálničním přivaděčem Brno - Olomouc z jihu, líšeňským katastrem s průmyslovým areálem firmy Zetor z východu. Severní hranici tvoří část ulice Líšeňské, Viniční, Ve vinohradech, kolem židenického hřbitova a Akátek. Tato hranice byla stanovena v první polovině devadesátých let v souvislosti s vymezením obvodu MČ Brno - Vinohrady, který vznikl na původním židenickém katastru. Z historického hlediska patří do působnosti dnešní MČ původní samostatné obce Židenice a Juliánov, připojené k Brnu v roce 1919, a část Zábrdovic, které byly připojeny k Brnu již v roce 1850.
Pro městskou část je charakteristická řadová zástavba rodinných a činžovních domů, drobných živnostenských provozoven, dvěma panelovými sídlišti Juliánov a Stará Osada a velkými průmyslovými podniky bývalou 1.brněnskou strojírnou, Zbrojovkou, MEZ Brno a taktéž bývalou Lakrumkou. V roce 1995 měla 109 ulic a 3 náměstí (Karáskovo, Ondříčkovo, Juliánovské), velký komunikační uzel městské hromadné dopravy (Stará Osada). Nemá však žádné centrum hospodářského a společenského života. Vytvoření takového centra značně omezuje komunikační systém, zejména dálniční přivaděč Gajdošova - Otakara Ševčíka, realizovaný v 80. letech 20. století.
První zmínka o Židenicích je počátku 13. století zejména v souvislosti se založením premonstrátského kláštera v Zábrdovicích v roce 1209. Jejich vývoj je zaznamenán v obecních a farních kronikách, katastrálních knihách, mapách a v řadě publikací, zejména z 20. století, jako jsou:
Jan Škroch: Popsání obce Židenické (1900)
Antonín Daněk: Židenice v dávných a nedávných dobách (1939)
Antonín Gála: Obrázky z dějin Židenic (1939)
Josef Mrkos: Přednášky "Jak rostly Židenice" (meziválečné období)
Kol. autorů: 750 let ze života obcí ONV IV. v Brně (1960)
a v dokumentech Archivu města Brna.
O tom, jak se naše městská část utvářela a měnila a jak vypadá dnes, svědčí fakta o růstu počtu obyvatelstva. Ten se vyvíjel následovně (Židenice a Juliánov dohromady) :

1880.......... 3.473 obyvatel
1921.......... 17.870 obyvatel
1890.......... 6.367 obyvatel
1930.......... 27.680 obyvatel
1900......... 11.326 obyvatel
1935.......... 30.820 obyvatel
1910......... 17.904 obyvatel
1938.......... 33.465 obyvatel

V roce 1991 měla městská část i s připojenými ulicemi Zábrdovic celkem 21.174 obyvatel, hlášených k trvalému pobytu.





© Úřad městské části Brno - Židenice, Gajdošova 7, 615 00 Brno, info@zidenice.brno.cz, úřední hodiny: po, st 8.00 - 17:00